Syn.: Anemone pratensis L., Pulsatilla pratensis subsp. nigricans auct., Pulsatilla nigricans auct. non Störck, Anemone nigricans (Störck) Kerner

Čeleď: Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)

Rozšíření: severní, střední a východní Evropa, v ČR je koniklec luční rozšířen pouze v severních a středních Čechách, a na jižní Moravě. V okrese Chomutov se vyskytuje pouze v okolí Kadaně, Klášterce, Perštejna, Radonic a Mašťova a Nechranické přehrady. V Krušných horách se vyskytuje v Ústeckém kraji pouze na jediné lokalitě a to v okrese Chomutov. Nejvýznamnější lokality výskytu jsou ve většině případech vyhlášené jako přírodní památky a rezervace a nebo registrované významné krajinné prvky. 

Stanoviště: roste na slunných a světlých místech. Například na kamenitých a travnatých stráních. Na loukách, v lesostepi nebo ve světlých lesích. Je to teplomilný druh. 

Popis: jedná se o vytrvalou mírně trsnatou bylinu, která má vícehlavý oddenek. Přízemní šupiny jsou vejčité. Lodyha je bělavě chlupatá. Stonek je za květu 8 až 15 cm dlouhý a ohnutý tak, že květ visí dolů – je nící (čili poniký – odtud jméno poniklec, což je ve slovenštině zachováno, v češtině zkomoleno na koniklec). Listy jsou dvojího typu. Jedny jsou uspořádány v růžici, která je asi tak v polovině lodyhy. Jsou dlouze řapíkaté s vejčitou čepelí v obrysu a třikrát zpeřeně rozdělené v čárkovité 1 až 3 mm dlouhé úkrojky. V mládí jsou listy bělavě plstnaté, později jsou roztroušeně chlupaté. Listy jsou nepřezimující. Druhé listy jsou většinou dobře vyvinuty až v době květu.

Květy jsou většinou malé a válcovité, při dokvétání až zvonkovité. Nejčastěji jsou tmavě fialové, vzácněji tmavě karmínové, výjimečně bledě fialové, bělavé nebo žlutavé. Okvětní lístky jsou eliptické. Vnější jsou někdy kratší než vnitřní. Jsou 15 až 30 mm dlouhé a 7 až 12 mm široké. Na vrcholu jsou ven ohrnuté nebo jen mírně ohnuté.

Tyčinek je velký počet. Jsou dlouhé a mají žlutou barvu. Čnělky jsou zpravidla sytě fialové a chlupaté, ale na konci většinou lysé a přímé nebo zakřivené. Pestíky se mění v hlávkovité souplodí z chlupatých nažek, opatřených chlupatým přívěskem až 6 cm dlouhým.

Doba květu: od března do května

Ochrana a ohrožení: řazen do kategorie silně ohrožených druhů červeného seznamu (C2b) a ve stejné kategorii je i chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ustoupil a vymizel z mnoha lokalit. Jeho ohrožení spočívá především v neobhospodařování stepních lokalit, v zarůstání lesních lemů, hromadění travní stařiny na lokalitách. 

Zajímavosti: Rostlina je jedovatá, protože obsahuje látky anemonin a protoanemonin. Při styku s pokožkou se může objevit podráždění nebo zánět kůže. Při požití pak vyvolává průjmy a zvracení.

V lidovém léčitelství se používá jako lék proti křečím, dně, revmatismu nebo jako lék proti dusivému kašli. Listy se používají i proti vyrážkám.

Mapa rozšíření: